Košíkářství Mělník - Petr Král
Ocenění řemesla |
|
VEŘEJNÉ UZNÁNÍ
Intenzivně se věnuji osvětě veřejnosti, pořádám košíkářské kurzy, vytvářím učební pomůcky i fotonávody. Zároveň pečlivě dokumentuji mělnickou košíkářskou historii a realizuji různé osvětové projekty. Významně tak přispívám k tomu, aby toto jedinečné řemeslo definitivně nezaniklo.
Za vytrvalou snahu udržet znalosti nutné pro provozování tradičního košíkářství a za jeho kvalifikované prezentování a předávání dalším generacím mi byl v roce 2015 Středočeským krajem udělen prestižní titul:
„Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje“
Předání ocenění ve skanzenu Kouřim dne 16.10.2016
Předání ocenění v Chrudimi dne 10.9.2017
Ochranná známka a garantovaná kvalita
Titul Nositel tradice lidových řemesel disponuje od svého vzniku specifickým grafickým logem, které je současně registrovanou ochrannou známkou. Využití této známky je dočasné, nepřenosné a vztahuje se především k označování mých vlastních výrobků nebo těch, které vznikly pod mým přímým vedením. Tato známka je pro zákazníky stoprocentní garancí špičkové kvality a vysoké řemeslné hodnoty každého kusu.
Cílem projektu však není pouze veřejné ocenění jednotlivých výrobců. Hlavní snahou je propagovat a zviditelnit tradiční řemeslo a jeho produkty tak, aby se opět staly běžnou součástí naší každodenní kultury – ať už v interiérech, odívání, nebo jako věci denní potřeby. Pouze tímto způsobem můžeme zaručit, že řemeslo zůstane živé a nestane se z něj pouhý neživý muzejní exponát.
Podpora Ministerstva kultury ČR a tvůrčí stipendia
Moje výzkumná, dokumentační a osvětová činnost v rámci projektu „Nositel tradice lidové řemeslné výroby“ byla finančně podpořena Ministerstvem kultury České republiky (Odbor regionální a národnostní kultury) v programu poskytování příspěvků na tvůrčí a studijní účely. V rámci této podpory jsem realizoval následující projekty:
Co je nehmotné kulturní dědictví?
Nehmotné kulturní dědictví zahrnuje rozmanité projevy lidské činnosti. Patří sem i tradiční rukodělná řemesla našich předků, která se předávají z generace na generaci prostřednictvím osobních zkušeností, předávaných znalostí, manuální dovednosti, specifických nástrojů i postupů při zpracování a uchovávání přírodních surovin.
Vzhledem k této formě předávání generacemi prověřených hodnot je zřejmé, že tradiční kultura prochází přirozenými proměnami a vyvíjí se. Tuto živou kulturu nelze jednoduše uskladnit v muzeích. Můžeme ji udržet a prožívat pouze prostřednictvím lidí – nositelů těchto tradic (kteří jsou organizací OSN definováni jako „živé lidské poklady“). Tradiční lidová kultura utváří naši národní i regionální identitu, která je podstatnou součástí celosvětového kulturního dědictví. Proto je nesmírně důležité se jí aktivně zabývat a uchovat ji pro další generace.
|
